Na informacích jsem si zjistil číslo na Jamese Smurfa a zavolal mu (45-17-77). Zjistil jsem heslo na policii SAMANTHA. Spojil jsem se tedy s databankou policie a použitím hesla si přečetl seznam svědků případu U.S.G.B. Na informacích jsem si na všechny našel telefonní čísla, ovšem rozhovory s nimi moc nového nepřinesly. 

Otevřel jsem tedy opět DB policie a otevřel jmenný rejstřík. Zadal jsem „James Smurf“ a zjistil, že emigroval ze Sovětského svazu v roce 1979 po krádeži obrazů a že společně s ním byli obžalování další dva soudruzi. Zároveň mu před rokem (20. srpna 1985) někdo unesl dceru Lucii a požadoval výkupné. 

Opět v DB policie jsem otevřel tentokráte časový rejstřík a zadal zmíněné datum (20-8-1985). Zjistil jsem detaily o únosu a jméno přítele Lucie – John Hedges. Toho policie nalezla až o týden později. Zadal jsem tedy v rejstříku toto datum (27-8-1985) a získal výpověď Johna – únosci se bavili o datu 3. března 1979. Zadal jsem tedy i toto datum (3-3-1979) a to mě odkázalo na zprávu ze sovětské centrály (14-7-1979). Tím jsem zjistil, odkud James získal své bohatství a hlavně se objevila jména jeho dvou kompliců – Alexander Komarov a Michail Popov. 

Zavolal jsem Lucii Smurf (59-51-34) a zjistil, že její přítel John neměl nikdy tátu rád. Prověřil jsem si Johna v policejní DB a zjistil, že 15-9-1985 byl odsouzen. Zadal jsem toto datum do časového rejstříku a zjistil jména kompliců, mezi nimiž byli i bratři Torresové. Kontaktoval jsem je (34-88-88) – zvedl to jejich otec, který navrhl, ať zavolám manželce Jamese – Natashe. 

Té jsem tedy zavolal (45-27-77) a získal tip na milenku jménem Mary Lennoux (92-64-98). Ta mě zase odkázala na nejlepšího přítele Thomase Luckyho (48-88-32) a ten na Jonathana Lewise. Tomu jsem zavolal (40-30-11) a zjistil, že to je vyšetřovatel, který pátral po Jamesově zdroji peněz. 

Mezitím mi průběžně zvonil telefon a dostával jsem různé zprávy. Jedna z nich byla, že James Smurf zemřel poté, co mu někdo zavolal. Na papírek napsal „ABQ 361-159-2“, což byl kód k jeho osobnímu počítači. Otevřel jsem ho tedy a přečetl si vzkaz – mám jména kamarádů – lupičů sdělit kanceláři J. Lewise. Zavolal jsem tam (48-15-18), vyžádal si Jonathana Lewise a prozradil mu jména lupičů – „Alexander Komarov“ a „Michail Popov“. Získal jsem kód k počítači J. Lewise, ke kterému jsem se připojil (ABQ 361-159-1).