Autor: František Fait & Jiří Gogela & Pavel Vávra & Pavel Kohout & Roman Diviš
Datum vydání: 1990
Vstupní heslo 1 část: halucinace
Vstupní heslo 2 díl: Johansson
Info: V roce 2010 vytvořil Petr Svoboda verzi obohacenou o úvodní obrázek na oslavu zdárného dokončení a vytvoření návodu.
Kompletní archív ke stažení: ZDE
Postup hrou:
První část
Šel jsem do redakce a vzal telefon (skryté slovo). Šéfredaktor mi dal úkol napsat článek o brazilské kávě. Při hledání jsem se soustředil hlavně na zmínky o brazilské kávě, látce AzUMP, UFO, zelených hlavičkách a členech sekty půlnoční transformace. Na terminálu jsem si otevřel nejprve jmenný seznam a komplet přečetl Massachusetts (otvírá další města) a dále Tokyo – delfín a Ženeva – církve – Půlnoční transformace.
V předmětném seznamu jsem prošel sekci kuriozity – Maxima Brazilia, černá kronika – mrtvola muže a vyřazená redakce, ze světa techniky – nové akumulátory. V sekci veřejná sdělení jsem prošel až na konec, do odkazu „3CQ8X“ a také jsem se soustředil na jeden inzerát se zelenými hlavičkami (skryté slovo).
Do sekce „Záhadné nebeské úkazy“ přišly nové zprávy, a tak jsem prozkoumal „havarované kosmolety“. V sekci „Draci nebo UFO“ – kontakt – ne (skryté) – „Sam pere sám“ jsem našel jméno „Johansson“, což je vstupní heslo do druhé části hry.
Zpět ve jmenném rejstříku se odemkla nová města a já prozkoumal hlavně Rio. Zazvonil mi telefon – šéfredaktor mě vyhodil z práce, a tak jsem odešel.
Druhá část
Po vyhazovu jsem šel domů a vyspal se. Dům jsem opustil tak, že jsem se šel najíst. Začal jsem hledat novou práci a jako první jsem vzal pozici nosiče. Zašel jsem si do města a prozkoumal kostel a restauraci (skrytá slova). V pondělí jsem se snažil neúspěšně proniknout mezi hosty, a tak jsem se vrátil na pokoj, usadil se, poslouchal (skryté) a dělal si poznámky (skryté). Šel jsem spát. Vrátil jsem se domů a vyspal se.
Opět jsem hledal práci a tentokrát se přihlásil jako popelář. Poctivě jsem pracoval, dokud jsem nenašel nového kamaráda Pavla Bitbuse. Poté jsem ráno nevstal a dal výpověď. Opět jsem se doma vyspal a druhý den šel hledat další práci. Začal jsem pracovat jako „myč“ ve výzkumném ústavu.
Šel jsem do skladu a prozkoumal bedny (skryté), kde jsem našel zmínku o látce AzUMP. Vešel jsem do dveří č. 31 a začal pracovat. Vzal jsem kádinku a prozkoumal červenou hlínu (skryté), čímž jsem odebral vzorek. Zpátky v místnosti 31 jsem tedy počkal na konec týdne a víkend strávil v přírodě.
Navštívil jsem obec Tržek, o které jsem četl ve zprávách. Zde jsem oslovil dědka (skryté) a nechal se zavést (skryté) ke zříceninám, kde jsem prozkoumal skleník a odešel. Vrátil jsem se do práce, vešel do dveří č. 33 a pustil se do práce (skryté). Po zisku citlivých informací jsem odešel venkovními dveřmi a odjel ven z města, kde jsem ukradl auto, přejel falešného stopaře a na letišti koupil letenky směr Bergen. Letadlo ovšem ovládli únosci a přistáli v Belo Horizonte, kde jsem se ubytoval v hotelu.
Zde jsem se vydal na bar za kamarádem Honzou Šmídem, od něhož jsem se dozvěděl informace o bankéři del Portovi (skryté) a šel spát. Ráno jsem zkumavku opět prohlédl (skryté), nechal si ji a vydal se do laboratoře Sancho company, kde jsem potkal kamaráda popeláře Pavla Bitbuse, jenž mi předal úplný rozbor vzorku hlíny, v němž se našla látka AzUMP (skryté).
Odjel jsem na letiště a odletěl do švédského města Lundu, kde sídlí firma jednoho z kompliců, pana Johanssona. Vydal jsem se do továrny na prací prášky a snažil se dostat dovnitř. Porozhlédl jsem se po okolí a v hangáru našel rogallo (skryté), s nímž jsem přeletěl plot. Vyslechl jsem si rozhovor a v kamionu odjel zpátky ven.
Hned jsem běžel k telefonní budce a na policii vysvětlil celou situaci. Naštěstí mě brali vážně a továrnu obklíčili a komplot překazili.


Napsat komentář